honba za prdopečem 4

Tak jsem tuhle sháněl syrovátku. U nás ji koupíte v každé lékárně, takže na každým druhým rohu, půl kila za dvě piva. Abych obhlíd situaci, mrknul jsem na net - slovník sice nabízel víc výrazů, po chvíli jsem ale zjistil, že pátrám po siero di latte nebo siero del latte. Nicméně bylo vidět, že jí Italové zřejmě neholdujou...
Ovšem na netu jsem našel hlavně proteinový drinky pro sportovce s proteinama ze syrovátky, což je poněkud jiná kategorie jak cenově, tak co se týče složení. Jedinou sušenou syrovátku jsem objevil na webu jedné bioprodejny, ale za cenu srovnatelnou s těma proteiňákama, čili něco přes třicet euro za kilo. Děkuju nechci, za polovic seženu parmezán. No ale přece tu syrovátku všechnu nezkrměj, ne?

A tak po části rešeršní následovala část druhá: terénní průzkum. Sámošky nic. První lekárna taky nic. Dámy si nebyly jistý, co vlastně chci po chvíli mi nabídly syřidlo – těsně vedle. Až posléze jsem dostal tip na jistou firmu Sicla ve Faenze, kde bzch se snad moh syrovátky dopídit. Po googlemappingu jsem zjistil, že to mam skoro cestou do ústavu, paráda!

Takže Sicla. Takže Sicla, dámy a pánové, to je malá místní mlékárna. Syrovátku mají, ovšem čerstvou, a jen po ránu, když si přijdete s flaškou – je lehce slaná, což bylo překvapení, ale osvěží. A je zadarmo. Jenže co z ní dělaj, tyhle Italové! Hrome, opravdu až do nedávna jsem netušil, že ricotta je sejra dělanej ze syrovátky! A v Sicle ty lumpové dělaj ale i ricottu z mlíka. Říkaj jí Fior di Romagna a je zpropadeně dobrá. Takže pěkně aspoň jednou tejdně balení téhle ricotty a flašku syrovátky :)