Sice už nebudu psát o prášku do pečiva (všim jsem si, že v Lidlu jsou ty pytlíky popsaný ještě nějakým jiným jazykem, asi německy to bylo, už si nevzpomínám, ale to je fuk – no a pak je to jednoduchý), ale s tím názvem jsem spokojenej, tak ho zachovám.
Tuhle jsem si třeba chtěl koupit ovesný vločky.
Nejsem náročnej, stačí mi obyčejný. Příchutě, cukr, ovoce, zeleninu si tam dám sám. No, tak sehnat právě ty obyčejný byla fuška - zjevně to bude luxusní zboží. V pár sámoškách měli krabice s müsli za nepěkný ceny (přece nebudu v přepočtu na kilo platit stejne za zrní s čokoládou jako za prosciutto), ale vločky ne. Pak v jedné velké sámošce jsem vločky objevil...ale ouha. Nebyly jako u nás vedle mouky, ale byly ve zdravé výživě. To je takovej hezkej marketingovej tah. Čtvrtkilovej pytlíček biovloček je pak za přibližně stejnou cenu, jako jsem platil za půl kila lipovýho medu s certifikátem původu z Itálie. Tudy cesta nevede. Nakonec jsem uspěl v Lidlu, kde maj kilovku jednoduché müsli směsi za rozumnej peníz. Ale dávání vloček do polívky nebo obalování ve vločkách zatím nebude na pořadu dne.
Monday, 4 October 2010
Subscribe to:
Post Comments (Atom)
No comments:
Post a Comment